Práce s grafickými prvky – Český orienťák

Práce s grafickými prvky

Na této stránce

Severojižní čáry

Výrazným grafickým prvkem vizuálních materiálů Českého orienťáku jsou severojižní čáry, které na mapách slouží k orientaci a nastavení azimutu. Tento motiv se ve vizuální komunikaci proměňuje v pravidelnou vertikální mřížku, podle které je organizován obsah.

Základem je neviditelná, pravidelná mřížka, která pokrývá celou šířku formátu. Viditelné čáry se umisťují mezi její sloupce, přičemž na krajích formátu se obvykle vynechávají, aby nerušily kompozici. Hustota čar se může lišit podle formátu a potřeby – některé mohou být záměrně přerušeny nebo vynechány, například pro zvýraznění důležitých informací.

Fotografie se mohou čar přímo dotýkat, zatímco texty se zarovnávají na hrany sloupců mřížky, což zajišťuje čitelnost i vizuální rovnováhu.

Severka

Symbol severky je kombinací dvou základních prvků orienťáku – lampionu a střelky buzoly, respektive značení severu na mapě. Slouží jako vizuální orientační bod a zároveň posiluje grafickou identitu systému. Umisťuje se do pravého horního rohu a společně se severojižními čárami směřuje k horní části formátu, čímž určuje správnou orientaci materiálu.

Severka se přizpůsobuje pozadí:
– Na světlém podkladu je barevná a má vyplněné horní pole – to ukazuje na sever.
– Na tmavém podkladu je světlá a má vyplněné spodní pole – opět směrem k severu.

Tato vizuální hra nejen zachovává funkční orientaci, ale zároveň dodává materiálům jednotný směr a estetický detail, který je pro orienťák přirozeně srozumitelný.

Umístění prvků

Symbol startu, který tvoří základ loga, se na formátu doplňuje o symbol cíle. Start je umístěn v levém horním rohu jako začátek, cíl pak v pravém dolním rohu jako zakončení formátu. Vzniká tak jasná vizuální trasa, která odkazuje na pohyb a směřování.

Severka spolu se severojižními čarami doplňují tento systém a pomáhají udržet orientaci formátu ve správném směru – směrem na sever.

Otáčivé materiály

U tištěných materiálů, jako jsou letáky nebo vizitky, se uplatňuje princip otáčení podle severu. Severojižní čáry a symbol severky pomáhají čtenáři správně orientovat obsah stejně, jako by pracoval s mapou.

Texty jsou často rozvrženy ve dvou směrech – hlavní směr, který působí přirozeněji a je vizuálně dominantní, slouží pro první čtení. Druhý směr, otočený o 90 stupňů, doplňuje informace nebo rozšiřuje sdělení. Právě v tomto případě napomáhají severojižní čáry a severka k intuitivnímu pochopení, jak materiál natočit a jakým způsobem ho „číst“. Celý princip tak podporuje propojení obsahu s mapovým světem orienťáku a posiluje zážitek z práce s vizuálním stylem.